Úvod >
Milevsko a okolí krajem drahokamů
V bližším okolí Milevska byl při průzkumu nalezen i kapitální ametyst krásné barvy.
13.8.2021 12:42 Zlato, stříbro a drahé kameny provázejí lidstvo odnepaměti a vzhlíží se k nim nejen jako k odvěkému platidlu, ale také až s posvátnou úctou. Proto není divu, že drahým kamenům byly přisuzovány také nadpřirozené vlastnosti. Z historických pramenů víme, že lidé všech starověkých civilizací užívali drahé kameny nejen k vlastní ozdobě, ale i jako talismany přinášející svému majiteli štěstí, zdraví a úspěch. Již odpradávna poutala pozornost člověka krása některých kamenů. Všímal si tvaru krystalů, jejichž vznik si nedokázal vysvětlit, obdivoval na drahokamech jejich čistotu a barvu, kterou nedokázal napodobit. Málo se o tom ví, ale okolí Milevska je lokalitou, kde se některé z drahokamů historicky vyskytovaly a zřejmě vyskytují skryty v hlubinách země dodnes.
V prosinci loňského roku vzrušil veřejnost nález původního středověkého trezoru v kostele sv. Jiljí a v něm ukryté svaté relikvie. Nebyl to však jediný poklad, kterým se může okolí jihočeského Milevska pyšnit. Už v září téhož roku byl nedaleko Sepekova vyzvednut depot denárů, tedy stříbrných mincí z 11. století. Již více než deset let odborníci zkoumají geologické poklady tohoto kraje. „V rámci průzkumu drahokamových obkladů Svatováclavské kaple byly dokumentovány i naleziště a vzorky ametystů a jaspisů z okolí Milevska.
Právě v širším okolí Milevska jsou dokumentovány lokality, v nichž lze najít druhově identické minerály, které velký císař použil na výzdobu nejsvětějšího prostoru Českého království. Ametysty, jaspisy i acháty z Jickovic, Kučeře, Sepekova, Přeborova nebo Blatné jsou stejně kvalitní a krásné jako ty ve Svatováclavské kapli," konstatuje Jiří Šindelář ze společnosti Naše historie, který se svými kolegy nejen pracuje na nedestruktivním odhalování tajemství našich památek moderními metodami, ale také zkoumají a mapují podle historických pramenů například jihočeská naleziště drahých kovů, drahokamů a polodrahokamů.
Za nálezem s bagrem
Zmapované lokality naleziště drahých kamenů v okolí Milevska, po kterých s kolegy ze spolku Naše historie pátrali a zřejmě je i lokalizovali, z pochopitelných důvodů Jiří Šindelář nechce blíže specifikovat. Zatím zde sice nepropukla podobná hledačská horečka jako v jiných lokalitách na jihu Čech při nelegálním těžení vltavínů, přesto se celá věc úplně neutajila. V krajině poblíž Milevska se občas objevují náznaky utajené činnosti hledačů drahokamů. Jsou zatím sice ojedinělé, ale přece. Ovšem takový nález jako při výzkumu jedné z lokalit je spíše jen z říše zbožných přání. Kapitální ametyst krásné modré barvy se podaří objevit v okolí Milevska jen zcela výjimečně. Snahy hledačů ovšem neustávají. V jednom známém případě prý kdosi přijel na místo, kde by se podle jeho názoru drahokamy mohly vyskytovat, dokonce s bagrem. Byl ovšem mimo realitu a odešel podle všeho s prázdnou.
Symbolika drahokamů
Proč byly už v historii tolik lákavé právě drahokamy? Středověkého člověka totiž podle Jiřího Šindeláře a odborníků fascinovala magická záře a jejich lesk. Světlo zářící skrze drahé kameny středověk vnímal jako nejméně hmotnou část fyzického světa a pro tehdejší světový názor bylo toto světlo právě tím, co zmnožovalo síly, vycházející z relikviářů a samotných relikvií. Podle středověkých nauk to jsou právě drahé kameny, které umožňují přejít andělům ze světa duchovního do světa našeho, fyzického. Proto jsou veškeré relikvie baleny do zlata a stříbra a obkládány nejrůznějšími drahokamy.
„Asi nejlepším příkladem je obložení stěn Svatováclavské kaple v katedrále sv. Víta na Pražském hradě. Zřejmě nikdy nerozklíčujeme všechny významy a detaily symboliky, která je do Svatováclavské kaple zakomponována a jak ji vnímal sám Karel IV. Je však zřejmé, že do pomyslného středobodu Českého království, hrobu sv. Václava jakožto hlavního zemského patrona, bylo v rámci promyšlené koncepce vládce a veliké panovníkovy zbožnosti zakódováno symbolické poselství. A to právě prostřednictvím obkladů z drahých kamenů.
Ametysty a další od Milevska
Ve zmíněné Svatováclavské kapli jsou k tomu použita tři hlavní barevná schémata – výrazná červeň jaspisů, která je doplňována purpurovou barvou ametystů a lokálně pak svěží zelení krásných chryzoprasů. Dlouhou dobu se vedl spor o původu těchto drahých kamenů. „Nejprve se předpokládalo, že pocházejí z Podkrkonoší, pak z německé strany Krušných hor, až se nakonec podařilo potvrdit, že hlavní část drahokamového obložení stěn pochází z okolí Klášterce nad Ohří," uvádí Šindelář a zároveň upřesňuje: „V rámci průzkumu drahokamových obkladů Svatováclavské kaple byly dokumentovány i lokality a vzorky ametystů a jaspisů z okolí Milevska."
Drahokamy byly před časem k vidění na výstavě nazvané Drahokamy pro Karla IV. v barokní prelatuře milevského kláštera. Autorský tým odborníků z organizace Naše historie, odboru památkové péče Kanceláře prezidenta republiky a Správy jeskyní ČR představil veřejnosti příběh o moderním vědeckém výzkumu, na jehož konci se podařilo znovuobjevit zaniklé středověké doly na drahé kamení. Přesně ty doly, z nichž pocházejí drahokamové desky Svatováclavské kaple. Vedle toho představil i drahé kameny milevské. V okolí Milevska se drahé kameny nejen nacházejí, ale téměř s jistotou byly k výzdobě nejcennějších předmětů milevského kláštera také využívané. V několika případech nalezl broušené drahé kameny při archeologickém výzkumu v areálu milevského kláštera archeolog Pavel Břicháček. Protože byly nalezeny broušené a leštěné ametysty, zřejmě se jedná o místní surovinu.
Hercynit od Sepekova
„Zároveň se při výzkumu drahokamových obkladů na Pražském hradě ukázala ještě jedna zajímavost. Vedle druhu a provenience kamenů byla zkoumána i technologie zpracování, tedy broušení a leštění. Z drobných prasklin drahokamových desek se podařilo analyzovat brusný prášek. Ten byl určen jako hercynit," odhaluje tachnologickou zajímavost při zpracování drahých kamenů Jiří Šindelář. „Hercynit je takový celkem nevzhledný minerál, který však vyniká vysokou tvrdostí. Proto byl v minulosti drcen na jemný prášek a používán jako kvalitní brusivo. Tou zajímavostí je potom fakt, že u nás máme dvě nejvýznamnější naleziště tohoto minerálu, který středověcí brusiči drahokamů používali, a to Poběžovicko a potom Sepekov u Milevska," dodává.
Autor: Vít Řezáč
Další zprávy z regionu
